Už jsou tam nahoře deset let. Pepík byl hajným v Arnoštově-na konci světa.Vykal jsem mu,byl skoro o dvě generace starší.Když jsem měl nějaké pošusty na rezervaci,vždycky jsme se v arnoštovské hospodě rádi viděli.A ehm něco popili.Kecali o hloupostech-kůrovci,cenách jehněčího,cikánech z nedalekého Křišťanova ...z okna byla vidět profesorka doktorka inženýrka Vlasta Kroupová, doktorka věd alias Bába-jak se otužuje v horském potoce...a my se jí už trošku přiopile smáli. Teď je holt v chalupě sama.Jednou jsme se nalitý ztratili v jeho vlastním lese,naštěstí pes byl střízlivý a vyvedl nás.Strejda Honza - jeden z nejmladších jáchymovských vězňů.Poznamenalo ho to,ale byl to můj strejda a férovej chlap.Nestihl jsem mu říct,jak moc ho mám rád.Nestihl-za tolik let...
Pod Boubínským pralesem někdo na Boží muka pracně napsal-Říkejte,že je máte rádi ,živým lidem-abyste to pak nemuseli se špatným svědomím opakovat jejich mrtvým stínům...
Oba mi chybíte,chlapi...
Tohle bychom se měli naučit....
OdpovědětVymazatMyslím, že spousta chlapů si myslí, že je to fráze a kýč nebo se stydí dát city najevo... a dojde jim až pozdě, jak by to byli rádi řekli a jak by to rádi slyšeli...
A můžou za to ženské, které si namlouvají, že tím, že o citech budou mluvit, dosáhnou toho, že je i prožijí...