Slov lidských se velice obávám.Jak jasně vždy vysloví každou věc:
a toto je pes a toto zas pec
a počátek tady a konec zas tam.
Mne děsí svým smyslem:jak dovedou hrát,
jak vědí,co bude i bývalo dřív;
a v pražádné hoře už nevidí div
a nad svátost staví svůj statek i sad.
Rád naslouchám zpěvu věcí a vím,
co hrozí,ne,nechoďte blízko k nim,
hned umlknou jeko zakleté
zemřou mi,když se jich dotknete! Rilke
Ta naše pojmenovávací polovina mozku.Člověku je fajn-a hned to potřebuje nějak popsat.Třeba se bojí,že už mu tak nebude...Hned za tou bránou bydlím...je to pár kroků.Ale za kterou...
Máš pravdu, bojíme se, že už nám nějak nebude, držíme se přítomnosti, která se už stává minulostí, zuby nehty - slovy...pamatuju si to, co dokážu říct vlastními slovy, čemu rozumím...
OdpovědětVymazatZa branou..to heaven or to hell ??? Neodpovídej.
P.S. Nádherná fotka, nádherný příspěvek.