Kleč,potoky,mech...furt dokola a hodně,všechno se houpe.Z nedaleké samoty na horské louce pocházel nejslavnější Šumavák-Rankelský Sepp.Něco jako František z Rodáků od Jasného,akorát o metr vyšší.Velikánský dobrák,ale pěstí dokázal zabít rozzuřeného býka,aby ochránil slabší .Archetyp chlapa-muže.Román o něm napsal Karel Klostermann.V ráji šumavském se ta kniha jmenuje.Máme ji doma,to tady asi každý.Naše staré vydání má pěkné obrázky.V šesti letech jsem už dokázal přečíst text pod jedním z nich-NAD PLANINY KVILDSKÉ VYCHÁZEL MĚSÍC-a mám to na celý život...krásně uchopen a ztracen...Na gymplu jsme si občas v pátek padělali omluvenky a jeli s báglama do lesa.Jednou jsme takhle v říjnu spali tady na Ranklově.Všude kolem nás troubili jeleni,horší to bylo s pohraničníky a lovci na posedech...jeden nás málem ve vysoké trávě picnul-asi mi ty parohy zůstaly...Měli jsme proti podzimnímu chladu hromadu kořalky,já to nezvládl a blinkal do hebkého mechu...
Už je to ňákej pátek.Z jednoho je venkovský obvoďák-dvě lékárny,tři děti a manželka trpící náboženskými bludy.Druhý moderuje úspěšné pořady v komerčních televizích...a já-tady u počítače,Proustovo mladší brácha...když ale ta fotka...
Všichni někdy hledáme ztracený čas..., mladší brácho!!!
OdpovědětVymazatKdo ví, kdo je z vaší party šťastnější. Ty jsi zůstal díky tomu ztracení svobodně = po svém svůj ...
Když ale? Já mám oblíbené rčení *ale když*, můj domácí archetyp mi ho často otřískává o hlavu...