Bere se to ve škole.Nejznámější jsou v NP Olympic na oregonském pobřeží.Tohle je vrcholová část hory Tetřev-nad 1200 metrů.A také tam spadne ročně nad 1200 litrů vody na metr.Kůrovec už chroustá blízko,babo raď...Do Oregonu bych se rád podíval.A také do Dartmooru a skotských Highlands... budu si připadat trochu jako doma.Jestli to není poněkud divné...To nemusím nikam jezdit.Viz Jiří Mucha-Lloydova hlava...Kam běžíš,Gilgameši?Život,který hledáš,nikde nenajdeš...já ovšem nejsem ten popleta z Uruku...chtít úplně všechno a všude a vždycky a furt a furt... Vyrazit k nějakému teplému a čistému moři by v létě nebyl špatný nápad.Lipno-to bude ono.Konce nedohlédneš...s našinci ne-pohovoříš...salmonelu /snad/ nedostaneš...barde šumavský originélní...
pátek 13. března 2009
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Dartmoor i Higlands jsem navštívila, obojí - každé jinak - je nádhera, která se ti zapíše hluboko do srdce...Devon, a Dartmoor speciálně, je opředený tajemnými legendami, na každém kroku máš pocit, že slyšíš něčí dech,a záda ti propalují svítící oči obrovského psa, který neslyšně běží po tvých stopách....
OdpovědětVymazatChtěla bych se tam ještě vrátit a ještě mnohem víc do Highlands, to je tak nespoutaná divočina, mraky se ti válí u nohou, koberce vřesu a vůně divokých rododendronů (kam se hrabou Průhonice), stovky potůčků a vodopádů, kameny a zatažené nebe... dá se tam dýchat jedině naplno a přitom pokorně...nechala jsem tam kus své duše...