pondělí 7. června 2010

Sedm jednou ranou ...

Dlaně , lokty , kolena , brada , na volarském nádraží plesk o koleje , jednou se to stát muselo . Lehce masochistická sušenka - zbytek dne jsem u Plešného jezera ty ruce máchal v ředidle ... ufff. Značení mi ale docela šlo , barvy se neroztékaly , turisté pozdravili a šli dál .
Myslel jsem , že na jezerním odpočívadle vegetí jen cyklisti z Německa , tak jsem si tam nechal věci a šel okouknout značky na kamenném moři . Jenže za chvíli slyším i nějaké jiné hlasy . Honem běžím zpátky , ovšem moji ruční pilku si už někdo vzal na památku . Doufám , že už žádný hokej nikdy nevyhrajeme . Njn . , jsem toho zas tolik neřek :-)
Celou neděli bylo dost teplo , prach , osvěžení nikde , takže pozdě odpoledne se mi přihodilo to , co se stane i největšímu luxusákovi . Smrděl jsem sám sobě . Znáte to . Sedíte najednou ve vlaku a koukáte , od koho by to mohlo vycházet . Zvednete pravé podpaží , nádech , levé podpaží , hlubší nádech ... kua , to jsem jááá . Ale potom ta mýdlová rozkoš ve vaně ... jes !

Žádné komentáře:

Okomentovat