jsem JI na Nových Hutích položil , ale to nestojí za řeč . Ohnuté zrcátko . Slíbil jsem kámošům , že zajedu do Lažišt' fandit na nohejbal , takže zpáteční cesta vedla Cikánským údolím - nová asfaltka a vrcholy stromů ve výši očí , dolů jsou stometrové srázy . Radši tam moc nekoukat . Vyjel jsem i na Včelnou - poslední ves pod Boubínem . Žil tam můj praděda . Zastřelil na Srní bavorského pytláka , a oni se mu chtěli pomstít . Tak ho dal kníže na jiné polesí .
Nohec byl fajn . Chvíli jsem fandil , chvíli koupal v baziku , chvíli cpal klobásama a občas hledal stín v tom vedru .
Někdy si takhle čovek vzpomene na poslední věty z knihy Ptáci , zvířata etc ... má to cenu řešit ?
Jak to řekl Lennon nebo Proust nebo někdo takovej - Život je to , co se uskutečňuje ve chvílích , kdy plánujete něco jiného ...esi to neřekl Cimrman . Nebo Angela Davisová , bojovnice za práva černošských žen . Kde je jí konec ... :-)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat