čtvrtek 4. června 2009

Některá slova...

vypadají napsaná divně , ale vyslovují se hezky a označují pěknou skutečnost . Tak třeba ŠUPANEC... šupanec je pořádný letní déšť , netrvá víc jak dvacet minut , z nebe visí provazy vody a většina lidí při něm alespoň jednou v životě myslela na stejnou věc . Jaké by to bylo... vystoupit ze zápraží domu , nahý nebo skoro nahý... a celé své tělo tomu dešti věnovat . Zapomenout na čas a vnímat jen šum a dotyky kapek , proud vody pod nohama , po pár minutách náznak jemného ustávání . Všechno jednou skončí .
A úplně nejlepší jsou po takovéhle pršce malé dětičky . Ty mají totiž ještě jasný žebříček hodnot - nejdůležitější věc na světě jsou louže , a hlavně ta konkrétní , ve které zrovna stojím... Nechápou dospělé , proč do ní také s chutí nevlezou a nezadupou .
Jsou rozumnější než my , ale přece si nenecháme podrývat autoritu...

Žádné komentáře:

Okomentovat