a po práci /nebo co to je / jsem si to pozdním létem praskal na Kvildu . Typický únikový scénář , řekl by Chocholoušek , ale to už nebudu dál rozvádět :-) .
Obě jízdy prosluněným vltavským údolím byly lážový . Na Kvildě jsem na zahrádce u kafe koukal na hraniční hřeben a rozumoval nad tím , že být nemravně bohatý je vlastně dost velké pozitivum . Alespoň bych ted' nemusel do zaměstnání , když nic jiného .
Na zpáteční cestě se už smrákalo , postupně byly vidět jen osvětlené patníky a značky , ale můj stroj si stále spolehlivě předl . Bodejt´ by ne , když se s ním s--u celé léto . :-(
Čtu si Conrada , já si čtu Conrada a Faulknera pořád dokola , když zrovinka neobjevím nějakou ňamku . Tak kousek z J.C . napíšu ...
Třeba : A když uplynul určený čas , stal se bez ohledu na své mládí prvním důstojníkem na pěkné obchodní lodi , aniž do té doby prošel těmi zkouškami moře , které vynesou na denní světlo vnitřní cenu člověka , ostří jeho tvrdosti a předivo , z něhož je utkán . Které odhalí míru jeho odolnosti a skrytou pravdu o představách , jež o sobě má , nejen ostatním lidem , ale i jemu samému .
Naopak velice zjevná pravda je , že sralt'áci jsou chcípáci a hrajou totální drek a sralta je největší zapáchající skvrna na štítě českého fotbalu . Uff , to se mi povedlo .